Nenápadný raper Małpa (Opice) minulý rok vytvořil album s nádechem true schoolu, od kterého mnoho neočekával. Úspěch ale přišel prakticky ze dne na den a nemohly si toho nevšimnout ani organizátoři největšího hip hop festivalu ve střední Evropě, kde letos vystoupil. Zadal jsem mu tedy pár otázek, na které s chutí odpověděl. O jeho první sólové produkci „Kilka Numerów O Czymś“ (Pár skladeb o něčem) se blíže dočtete na našem fóru, kde najdete i legální link k albu. Małpa se totiž již při premiéře rozhodl, dát nosič volně ke stažení.

Jsi přeci jen mladá tvář, tudíž mohl by ses nám trochu blíže představit?
Pozdravuju všechny fandy hip hop z Čech a Slovenska. Jmenuju se Łukasz Małkiewicz a známí, přátelé a část rodiny mi říká Małpa a prý jsem v roce 2009 nahrál docela dobrou hip hop desku.

Kdy jsi začal vůbec poslouchat rap a měla na to vliv nějaká formace z Toruně?
Rap jsem začal poslouchat koncem 90. let, někdy kolem roku 98 možná trochu dřív možná trochu později. Vliv na to mělo hodně věcí. Pamatuju si, že jako první se mezi lidmi, s kterými jsem se vídal, objevilo grafity a z toho jsme vycházeli. Začali jsme dělat nějaké projekty a postupem času jsme se ponořovali hlouběji do celé hip hop kultury. Když jsme začínali s grafity, nevěděli jsme, co je to rap. Teprve později zůstal někdo z nás osvícen a pověděl to ostáním. V Toruni byli nějaké formace jako Rezydenci TSP nebo Skład 9. Hlavně ten druhý už v Toruni málokdo pamatuje, ale bylo to něco, co spoustu lidí kolem nadchlo, aby začali dělat to co oni.

Tvůj úspěch s albem „Kilka Numerów O Czymś“ byl opravdu bleskový. Očekával jsi tak velkou popularitu?
Ne, určitě ne. Já už jsem v několika rozhovorech v Polsku řekl, že když už jsem dokončil tu desku a nastal čas, aby se vylisovala. Chtěl jsem nechat udělat pouze 300 kusů, protože jsem předpokládal, že je to optimální počet, který se nebude prodávat tak dlouho. Ukázalo se, že v lisovně nepřijímají tak malé zakázky, tudíž jsem musel objednat těch kusů 500. Vylisoval jsem tedy 500 CD a řekl si, že se to bude prodávat trochu déle. Nakonec se ukázalo, že se to rozprodalo během 24 hodin, a tak jsem nechal udělat dalších 500, které zmizeli během 10 nebo 11 dnů. Pak přišli ještě další úspěšné balíčky po 500. Nyní se prodej vyšplhal zhruba k 3500 prodaným nosičům.

Sám si se zmínil, že první kusy jsi prodával sám, jak tedy vzpomínáš na tyto chvíle?
Příšerně! Když jsem na svém mailu viděl 500 zpráv, i když myslí, že víc, protože pro nějakých 200 osob desky nezbyly, tak jsem si uvědomil, že někdo musí všechny ty desky zanést na poštu. Někdo bude muset vypsat těch 500 obálek. Olízat přibližně půl tisíce známek a nalepit je. No tak jsem prostě strávil několik desítek hodin, s malými přestávkami na spaní, na rozesílání alb, které nakonec zničili na poště, protože ženské sedící v okénkách vykonávají svou práci příliš horlivě. Příliš bušily s razítky, takže lámaly část obalu, naštěstí ne CD. Mohlo to být lepší, ale určitě toho nelituju. Někteří lidé mě za to víc respektují, že jsem nešel žádnými zkratkami. Svůj materiál jsem neposlal do žádného vydavatelství a ani mě nic takového nenapadlo. Prostě jsem se rozhodl udělat to sám a doufám, že to někdo oceňuje. Určitě ničeho nelituju!

Nemáš trochu obavu, že jak ten úspěch rychle přišel, tak rychle zase odejde?
Jasně, že se toho obávám. Bojím se toho každý den, když nemám e-mail s pozváním na koncert. Vím, že je tato práce nebo profese velmi nestabilní. Hodně času mě zabere přizpůsobení se této nové roli, kdy nevím, jestli budu mít za měsíc a u další desky posluchače nebo jestli lidé nepřestanou chodit na koncerty. Toho se bojím pořád.

Jak dlouho vůbec materiál vznikal? Vyšlo to nakonec tak, jak sis představoval?
Je těžké říct, jak dlouho vznikal, protože první texty jsem napsal zhruba dva a půl roku před premiérou, ale naprostá většina vznikla do deseti, jedenácti měsíců před vydáním alba. Problémy samozřejmě byly. Vždy se nahromadí milión problémů, ale naštěstí neměly žádný konkrétní dopad na závěrečnou podobu desku. To znamená na to, jak jsem si to vymyslel, takže vše dopadlo přesně, jak jsem si představoval.

Chystáte ještě nějaké další promování, třeba videoklip?
Ano, ale problém spočívá v tom, že nad tím nechci trávit moc času. Nad vymýšlením scénáře atd. a zase nejsem tak bohatý, abych si mohl pronajmout skupinu, která by to udělala za mě. Tudíž to musím dělat sám s pomocí známých a kolegů, kteří vlastní aspoň trochu profesionální techniku. Budeme nad tím přemýšlet, ale těžko říct, kdy tento nápad zrealizujeme, protože nad tím děláme už 4 měsíce a zatím nic moc.

Jaké jsou tvé plány hudební do budoucna?
Spolu s mým blízkým přítelem Jinxem, s kterým jsem měl tu příjemnost vystupovat na Kempu, tvoříme formaci Proximite a plánujeme na příští rok vydání společné desky.

„Kilka Blendów O Hajsie, Jointach I Dupach“ právě tak se jmenuje šílený mixtape DJ 2sty, čí nápad byl udělat takovou produkci?
Jeho. Zeptal se mě, jestli může a já jsem mu to dovolil, toť vše. Já se v žádném případě nijak nepodpisuju pod tuto desku. Ne že bych ji snad nepovažoval za dobrou, protože jsem měl i období, kdy jsem ji poslouchal často v autě. Ale nepodepisuju se pod ní proto, aby mě lidi nepodezírali, a už se to stává, že dělám nějaké divné projekty, jen abych na tom něco vydělal. Já jsem z toho neměl ani korunu. Je to 100% nápad a realizace 2sty…

Odkud čerpáš inspiraci pro svou tvorbu?
Vlastně jsem se vždy zamýšlel nad touto otázkou, která se dává raperům nebo jiným interpretům, odkud berou inspiraci. Oni říkají, že ze života, světa nebo něčeho takového. Samozřejmě se mi stává, že jdu po ulici na autobus a po cestě vymyslím skladbu nebo rým, ale to nenazývám inspirací. Inspirace čili něco jako můj pohon pro tvorbu, tak tím je poslouchání hip hopu. To mě motivuje nejvíce, když poslouchám dobré, často polské, skladby, tak potom chci sám psát.

Jaké jsou tvé dojmy z koncertu?
Super, což se dalo i předpokládat. Pro hip hopového fanouška, za kterého se považuji, je místo jako tohle a možnost odehrání zde koncertu pro několik set rodáků stojících pod scénou ze svého repertoáru něco, co se nedá žádným způsobem změřit. Pravděpodobně na to budu vzpomínat do konce svého života.

Tudíž je to pro tebe hodně velká událost.
Koncertně je to určitě ta největší v mojí dočasné tzv. kariéře. Navíc to byla docela velká zkouška, protože byla docela brzká hodina na koncert, takže kdyby se někomu aspoň trošku nechtělo pohnout zadkem z kempu a jít těch pár set metrů pod scénu, tak bych hrál pro prázdné publikum, pro holé pole. To mě těší nejvíc, že se našli lidé, kteří si chtěli tento koncert poslechnout a společně se pobavit. Zatím jsem nezažil žádnou jinou událost, kterou bych k tomu mohl přirovnat.

A co jiné koncerty, které se ti líbili nejvíce?
No tak s tím je problém, protože jsem se rozhodl, že se před svým vystoupením pořádně vyspím, a tak jsem včera neviděl žádný koncert, a to tu byli koncerty, které jsem chtěl vidět nejvíc. Ve čtvrtek jsem viděl Roots Manuvu a byl jsem velmi mile překvapený. Znám samozřejmě část jeho tvorby, ale nenazývám se jeho fanouškem, a moc dobře se to poslouchalo. Dnes se hodlám vydat na všechno, co jen budu moci vidět.

Znáš nějaká jména z naší nebo slovenské hip hop scény?
Samozřejmě znám, asi ne hodně ale pár takových těch známých po celé Evropě nebo aspoň v naší střední části, jako PSH. Těch je Jinx velký fanoušek a na našem prvním Kempu v roce 2004 jsme stáli z Jinxem pod scénou na jejich koncertě. Znám samozřejmě i Kontrafakt, protože Rytmus je z Kontrafaktu, že? On se účastnil několika skladeb v Polsku. Znám taky skupinu, kterou jsem poznal docela nedávno, i když si nejsem jist, jestli jsou z Čech nebo Slovenska, tou skupinou je BPM a oni mají singl s názvem „Chill“. Samozřejmě nerozumím češtině a je docela těžké poslouchat hip hop, když nerozumíš textu, ale jsem velkým fanouškem beatu, který se objevil v tomto tracku a také klipu. Všechno je tam prostě tak, jak by to mělo být čili reprezentující chill.

Nechtěl by si třeba s někým z Čech nebo Slovenska spolupracovat?
Abych řekl pravdu tak ani moc ne. Musel bych rozumět tomu, co mi kdo říká. Plány, že někdo pro mě píše text, potom ho překládá do angličtiny, kterou já taky neznám tak, jak bych měl, a já si to potom čtu a zkouším něco napsat, tak ty jsou docela únavné a mně to nepřináší žádnou satisfakci. Zatím o ničem takovém neuvažuji. V Polsku je pár raperů, se kterými bych chtěl něco nahrát, a radši bych zatím realizoval tyto plány.

Na Hip Hop Kempu jsi tedy již poněkolikáté?
Už počtvrté!

Jak se podle tebe festival změnil?
No s bolavým srdcem musím říct, a takový názor jsem měl i několik let zpátky, že s každým dalším ročníkem se to bohužel mění k horšímu. Nemám rozhodně žádné výtky k organizátorům, protože jejich práce se neustále zlepšuje. Ale když vidím, jací lidé z Polska se sem sjíždějí, tak to není to samé, co tu bylo v roce 2004, 2005. Tehdy o festivalu vědělo pouze pár „mega vášnivců“, pro které byla největší odměna jet sem a poslouchat dobrou muziku. Nyní se zde bohužel objevuje čím dál víc lidí, kteří přijeli asi z trochu jiných důvodů, které vůbec neznám.

Líbí se ti v České republice?
Samozřejmě že libí. Líbí se mi české pivo….

Jaké je tvé oblíbené?
To nejlevnější, takže ani nevím jaké, protože se v Čechách koukám pouze na cenu a ne na etiketu. Ale mám rád například Staropramen nebo Zlatý Bažant, ale to už je že spíš celoevropská značka…

Zlatý Bažant je ze Slovenska.
Ze Slovenska? No tak to se omlouvám. Líbí se mi hodně věcí. Libí se mi to, že v tak malém kraji, který má 25% obyvatel co v Polsku, se našlo několik fanatiků, kteří zorganizovali něco tak neuvěřitelného. U nás je nepředstavitelné, aby se někomu v nejbližších letech zachtělo pozvat tolik světových hvězd na hip hop festival.

Nějaký vzkaz pro fanoušky?
Chci říct, že byste se měli na Kempu objevit v hodně větším množství, protože Poláci vás letos asi předstihli. Přinejmenším je polský jazyk dominující, ale určitě na to má vliv i množství vypité vodky mými rodáky. Přijíždějte, přijíždějte! Chceme, aby byl Kemp pořád lepší a pořád větší, a aby zde bylo víc lidí. Pozdravuju všechny fandy rapu z Čech a Slovenska.