Srbsko, stát uzavřený sám do sebe, dlouhá léta zmítaný občanskou válkou, pošpiněn západní propagandou, jeho hlavní město, jediná a pravá metropole Balkánu Beograd, bombardovaný jednotkami NATO po tři měsíce, uloupené Kosovo, zkorumpovaná policie, se kterou byste se potkat nechtěli, je jen zlomek toho co se v Srbsku dělo a děje. Pokud se stále někdo ptá, kam se ztratil pouliční hip hop, a kde že je jeho pravá Evropská základna, má zde odpověď: Beograd – Republika Srbija.

Píše se květen, rok 2010 a přesně v tu dobu nám jeden z Bělehradských pouličních psů říkající si Struka servíruje již své letošní třetí album s názvem Svi psi idu u raj (Všichni psi jdou do nebe). Struka není na balkánské scéně žádný nováček. Jeho první album se bělehradskými ulicemi rozeznělo již v roce 2004 (Ipak se obrće). Na tovaru se objevila řada známých hostů jako Wikluh Sky z Bad Copy, Gru nebo V.I.P. . Nejednalo se o žádný revoluční počin, ale Struka si díky němu na scéně vytvořil místo. Následná tříletá pauza zaznamenala ve Strukově vývoji značný posun dopředu. Nové album Muzika iz podruma je tvrdší a celkově o poznání lepší. Ačkoliv je znát posun, nastává zde menší zádrhel v podobě textové formy. Tři roky jsou dlouhá doba a Struka měl po tak dlouhé pauze silné nutkání dát všem výrazně najevo, že je zpět. Čili frází stylu Struka is back, je na albu více než dost. Po vydání Muzika iz podruma se nám ze Struky stal menší hudební workoholik. O rok déle vychází Ko te salje?! pod uskupením Grupna Terapija, kterého je Struka součástí a na přelomu roku 2008/2009 si pro nás připravil společné album s Dadou Jebeni belci. To bylo dokonce veřejností v dubnu ohodnoceno jako jedno z nejlepších alb roku. Jelikož deska vyšla na začátku ledna a nebylo s čím porovnávat, byla publikem trochu nelogicky a unáhleně označena za nejlepší CD pro 2009. Jenomže v květnu přišel Sha, který Dadu se Strukou tvrdě přebyl a následně na to Škabo (Beogradski Sindikat), který hodil do ringu tak silný produkt, který už nenašel konkurenci. Na začátku letošního roku začíná Struka pomalu prezentovat nové album, na kterém pracuje od konce roku 2009. Jako první byla do ulic vypuštěna skladba Dobrodošli u Beograd o jejíž produkci se postaral bosenský klenot Priki. Zatímco lidé čekají na nové album, stihne mezitím ještě s Ludem vydat společnou desku Monopol a následně na to Liberace mixtape. V dubnu již máme k dispozici promomix nadcházejícího CD, ovšem v trochu nešťastné podobě. Nejednalo se totiž o klasickou zvukovou stopu s ukázky skladeb, ale o video, které má nudný, téměř dvouminutový začátek, načež začne Struka velet, které ukázky ze skladeb se mají pustit. Květen 2010 a máme tady prozatím poslední počin bělehradského odchovance Svi psi idu u raj.

Ačkoliv se zdá, že tři alba za necelý půlrok je příliš velká porce, která musí na kvalitě zanechat neblahé stopy, nedá se to naštěstí říci o Svi psi idu u raj, ba co víc, dostává se nám od Struky to nejlepší z jeho tvorby pro tento rok. Album je vcelku dobře produkčně zvládnuté. Z producentů jsme již zmínili Prikiho, který se postaral jak o Dobrodošli u Beograd tak o další dvě věci. Bez překvapení se na albu objevili i producenti Lud a Dada. Když jsme u hudební stránky, je nutné zmínit ještě jednu výraznou osobu Balkánského hip hopu, která se svým umem na albu rovněž podílela. Zmíněnou postavou je Dj Raid, který mimo jiné nedávno v Bělehradě otevřel první školu dýdžejingu, kde učí své potencionální následníky, kam šáhnout a co jak dělat.

Sám jsem byl zvědav jaké Struka zlanaří hosty. Ten nejvzácnější je zde bezesporu Timbe alias Bdat Džutim z uznávaných Bad Copy. Timbe má za sebou úspěšné sólo Praznik za uši (2009) a je momentálně na scéně jeden z nejuznávanějších MCs. Timbe naneštěstí účinkuje v jedné z neslabších skladeb alba nazvané hip hop. Téma, s kterým se dříve či později musí asi konfrontovat každý hip hopový umělec. Ve stejné skladbě se potkáváme ještě s jedním známým hostem a to Bvanou. Ten si pro změnu vypůjčil Ajse Nigrutina z Bad Copy, aby spolu nahráli dlouho plánované společné album Fujznem Džigili (2009). Ani on zde ze sebe nedostal to nejlepší. O hodně větší radost mi např. udělali Doki Dok & Barakinjo, kteří svým dobře známým pouličním stylem rozsekali stopu s názvem Sve je OK.

Struka a jeho hosté si berou na mušku opět tradiční témata jakými jsou sociální věci, chudoba, život ulice a samozřejmě se věnují i nacionalismu, ostatně tak jako každý srbský MC. Ani tady nechybí skladby věnované Bělehradu. Se srbskou metropolí budou navždy svázány i hooligans dvou známých Bělehradských klubů. Struka se v textech ohání i jimi. Např. u Dobrodošli u Beograd je zapojuje do kontextu: co by byli ulice Bělehradu bez Grobara (hooligans Partizanu Beograd) a bez Delija (hooligans Crvene Zvezdy Beograd). O Ultras slyšíme i v Smej se sada, kde na začátku v první sloce přirovnává např. co by byl MC bez hlasu, bít bez basu a také co by bylo PFC bez Grobara a CZ bez Delija. Struka se zde dokonce ve druhé sloce i kaje, že nemá tak dobrou lyriku ani flow jako jiní, že nemá ekipu jako Beogradski Sindikat, ale že má… a už jsme u jednou nastřelené samochvály. Ta je nejvíce cítit v první stopě Diamantski status, jinak produkčně zajímavá věc, za kterou stojí Mysty. Na druhou stranu se jedná o první věc alba, u které se dá takovýto rádoby sebevědomí nájezd očekávat.

V čem mě Struka zklamal nejvíce je booklet. Je to část CD, na kterou jsem vždy velmi zvědavý a zde jsem čekal skutečně o hodně více. Dostává se nám čtyř stránek, na kterých jsou pouhé dvě fotky, a vypsaný tracklist. Navíc nepřesvědčí ani backcover a přední strana bookletu na které je Struka vyfocen v pozadní s kostelem Svatého Marka. Ta mohla být provedena více reprezentativně.

Suma sumárum. Každé očekávané album s sebou nese pochybnosti a po vydání má nějakou slabou stránku. Tou je u Struky, jak jsem již zmínil obligátně lyrika. Self-promo jeho osoby je sice cítit, ale musíme konstatovat, že naštěstí v přijatelné formě. Z hlediska hudební produkce, až na pár věcí, není desce produkčně co vytknout. Z hostů překvapivě zklame to největší jméno, přičemž v našich končinách ty méně známí se zde prezentují se vší noblesou. Album se nese v silných pouličních textech a stokárské produkci. Nejedná se o prozatímní nejlepší srbský tovar tohoto roku, ale své posluchače a místo na trhu si 100% najde a zcela jistě je Svi psi idu u raj tím nejlepším Strukovým počinem, kterého se nám od něj letos dostane a to za přijatelnou cenu. Prodává se od 350 dinárů (3,5 Euro). Standardní cena za CD v Srbsku v kamenném obchodě.

Struka měl na albu Muzika iz podruma skladbu nazvanou Platinasti status. U Svi psi idu u raj máme stopu nazvanou Dijamantski status. Vypracování z platinové pozice výše je znát, ale doufám, že toto není konečný dijamantski status a že se Struka posune ve své tvorbě ještě více k dokonalosti.

Tracklist:

01 - Dijamantski status (prod. Misty)
02 - Veliki zli grad (prod. Lud) (feat. Ayllah)
03 - Betonski snovi 3 (prod. Mrzovoljno Oko)
04 - Kao san (prod. Dži) (feat. Dj Lucky)
05 - Ovde (prod. Dada) (feat. Dada)
06 - Hip Hop (prod. Marvel) (feat. Bvana, Bdat Džutim & Dj Raid)
07 - Hvala na svemu (prod. Mrzovoljno Oko) (feat. Dj Raid)
08 - Poljubi nebo MVP (prod. Misty) (feat. Bane)
09 - Sve je ok (prod. Mrzovoljno Oko) (feat. Doki Dok & Barakinjo)
10 - Plitka noć, šuplji dan (prod. Priki)
11 - Dobrodošli u Beograd (prod. Priki)
12 - Ovde pored mene (prod. Priki) (feat. Ikac)
13 - Smej se sada (prod. Suki) (feat. Lud)
14 - Negde tamo gore (prod. Dada)
15 - Svi psi idu u raj (prod. Mrzovoljno oko)