V prvním reprotu jsem řekl, že to uděláme kompromisem a budeme brát Balkán geograficky. V první části jsme se podívali na ex YU. V posledním díle nás čekají Bulhaří, Řekové a Rumuni.

Stát: Bulharsko
Rozloha na Balkánském poloostrově: 100%

Nechci Bulharům křivdit, ale z loňského roku mi v polici nestojí žádné jejich CD. Těžko říci čím, možná že jsem něco přehlédl, každopádně Bulharsko toho loni moc neukázalo a tak zmíníme jen jednu malou věc, za kterou stojí rodačka ze Sofie Hristova Dianova, známá pod pseudonymem LiLana. Jedná se o „rádoby“ televizní celebritu, která se nejvíce proslavila účinkováním v celosvětově známé soutěži Big Brother a to konkrétně ve V.I.P. Brother. Bulharská kráska, která moc chytrosti nepobrala, se na konci roku 2008 potkala s největší bulharskou rapovou star „Big Sha“ s nímž nahrála věc s názvem "Dime piece", na které hostuje i Snoop Dogg. Trek rozpoutal velkou vlnu kritiky, které se nejvíce dostalo od The Young Turks. Videoklip se k této skladbě natáčel v Bulharsku.

LiLana feat. Snoop Doog & Big Sha

Jak jsem napsal, nevím o žádném loňksém Bulharském albu, které by stálo za zmínku. Ještě jsem si to letos ověřoval přímo v Sofii, ale nic zásadního nevyšlo. Pokud by ale přeci jen něco uteko, dejte vědět v diskuzi nebo na mailu.

Stát: Řecko (Ελλάδα)
Rozloha na Balkánském poloostrově: 84%
Počet alb za rok 2009: 9

V roce 2009 mával Zeus hip hopovou taktovkou nad Olympem o něco lépe než v roce 2008, takže se nám do rukou dostaly kvalitní desky, dočkali jsme se i velkých návratů, ale od začátku...

(Rapsodos Filologos)

Hned na počátku roku 2009 se nám dostalo druhého sóla od člověka říkající si Rapsodos Filologos (Ραψωδός Φιλόλογος). Jeho první CD "Σε μια τόση δα στιγμή" mě nikterak neuchvátilo, takže jsem byl zvědaví, co že se na nás vyklubalo při pokusu číslo dvě, nesoucí název "Egkefaliko tet a tet" (Εγκεφαλικό Τετ α Τετ) . Dvacet jedna stop, které si pro nás Ραψωδός Φιλόλογος přichystal, nám ukázaly markantní rozdíl oproti jeho prvnímu pokusu. Na novém CD je Rapsodos vyzrálejší a za mikrofonem působí více sebejistě. Textová podoba je jedním, téměř dokonalým, velkým filozofickým příběhem, který čerpá náměty z normálního života. Najdeme zde ale i lehci skladby, které nám dají odpočinout od Rapsodosova literárního příběhu Některé treky byly dokonce ovlivněny i filmy jako V jako Vendeta nebo Božský Bruce. Rapsodos nám ukazuje svojí všestrannost co se týče flow. Dokáže zajet v ultra rychlém stylu, pomalém, ale i hodně procítěném. O produkci se postarali lidi jako Strider ze Zoltan Tribe nebo Tyler z Pro sinnerz. Na albu se objevuje i řada známých hostů (Ladose, Spike69, Bouklas, atd.), který tak přispěli k jedné z nejpovedenějších desek loňského roku na řecké půdě. Album má své kouzlo a i přes dlouhý tracklist díky své rozmanitosti nenudí. Rapsodos nás v první skladbě požádá o svolení k proslovu a rozhodně si ho zaslouží, má nám totiž co říct a nabídnout. Já osobně řadím tuhle desku jako druhou nejlepší pro loňský rok na území Řecka.

Následným deskám jako "City Soundtrack", "Amesi Epemvasi" od Mikros Kleftis (Μικρός κλέφτης – Άμεση Επέμβαση), které vyšly v těsném závěsu po "Egkefaliko tet a tet" se nebudeme věnovat, jelikož nepřinesly nic zajímavého a  kvalitou vůbec neoslnily. Za malou zmínku stojí až v pořadí čtvrté řecké album loňského roku "Pianistas se Mpourdelo" o které se postaral Mc Anemistiras. Na CD se řeší sociální a politické věci. Je zde slyšet plno sarkastických narážek na místní vládu, sociálních otázek a názorů na svobodu projevu. Celé album je hodně rozpačité. Anemistiras nedokáže bohužel zaujmout a získat si pozornost. U více než poloviny věcí se nedokáže chytnout rytmu a hlavně celou dobu jede o jednom a tom samém, přičemž vůbec nepříchází s novými myšlenkami, jen ty stejné fráze opakuje stále dokola. Produkce je u většiny treků více než průměrná a jelikož se dá celkově a z osmnácti trekového tracklistu poslouchat cca 5 věcí,  se dá hovořit pouze o třetinovém úspěchu.

Druhé výborné dílo pro loňský rok nám přinesl až Αιρετικός. Určitě z Vás již někdo slyšel pojmy jako Deadlock či Kiko a Ouiki. Nyní se budeme ve zkratce věnovat sólo albu "Homo-hereti-cus", které si Αιρετικός sám produkoval. Na desce se Αιρετικός zabývá otázkami nás všech. Vyjadřuje své negativa na způsob moderního životního stylu, různých norem a postojů, které vedou k sociální degradaci a budou zkázou lidstva. Z jeho textů je jasné, že se snaží pochopit dnešní svět a přizpůsobit se novým společenským trendům. Celá deska se nese v hudebním duchu staré dobré školy a téměř do každého treku je elegantně vmíšena nějaká ta hláška ze starých dobrých šlágrů. Album nadchne především příznivce let devadesátých. "Homo-hereti-cus" není počinem, které by Vás napumpoval, ale je dílem, které Vás přivede k zamyšlení. Ono ani tato textová forma by se nedala "zajet" do jiných hudebních podkladů. Αιρετικός dal nějaký čas po vydání celé album  "Homo-hereti-cus" lidem volně ke stažení. U mě na žebřícku zaujímá tento počit z loňského roku stupeň čtyři, takže neoblíbená bramborová medajle.

Mithridatis (Μιθριδάτης) a jeho první album "Airetika erwtikos" (Αιρετικά Ερωτικός) je albem roku 2009, které by nemělo uniknout hlavně úchylům a těm co si bez sexu a porna nedokaží představit ani jeden den. Mithridatis prezentuje prapodivné album, které může na první poslech znít dosti sexisticky, ale pouze do té doby, než pochopíte jeho hlubší smysl. Mithridatis zde dává najevo, že by muži a ženy měli přehodnotit svůj vztah mezi sexem a životem. Pojednává o milenkách/milencích a jejich sociálních problémech, prostě o sexu a vše co k němu patří a to vše v klasickém kritickém sarkastickém humoru. „Kacířská erotika“ je deskou, která je vcelku dobře produkčně propracovaná. Ani lyrika co se týče zpracování na tom není špatně, ale poslouchat celých dvanáct treků o tom, jak kdo koho píchá a co se má a nemá před sexem a po něm, je trochu moc a začne nudit. Spíše deska na jeden poslech, pro někoho ale oblíbený ložnicový repertoár.

(ΝΤΠ)

Následnou deska která vyšla po Mithridatisovo prasárně, řadím na třetí místo pro loňský rok. Jedná se o "Δυστυχώς Επτωχεύσαμεν" a připravili ji NTP (ΝΤΠ). Toto duo (LagniS & IoSiF) pochází s ostrova Syros a na scéně se pohybuje od roku 1998. I přes tak dlouhou dobu stačili nahrát pouze dvě alba a tomu druhému, které vyšlo loni v prosinci, se nyní budeme věnovat. Nová deska se nese v trochu vizionářském duchu. NTP se totiž zaměřují na ekonomickou a politickou situaci Řecka a na CD hlásají, že Řecko už je dávno v krachu, a to co ještě není odejde brzo do konkurzu. Zároveň naráží na skutečnost, že Řecko už není tím státem, kterým bývalo a to nejen v ekonomii ale i v oblasti vzdělání, morálky, lidskosti a přátelství. Hodnoty které dříve ovládaly Řecko pomalu mizí a my skončíme v konkurzu, tvrdí NTP. LagniS & IoSiF by se mohli z fleku stát věštci, protože to co řekli, se stalo a co se ještě nestalo, stane se v brzké budoucnosti. NTP možná nenaservírovali nejlepší CD roku 2009, zato nám ale dali nejlpší loňský booklet, který je z kartonu a vypadá jak lepenková krabice. Uvnitř se nachází texty ke všem čtrnácti skladbám plus náčrty prasat v obleku, které naráží na situaci v Řecku. Pokud CD máte, dáte mi za pravdu, že s lepším řeckým "obalem" jsme se loni nesetkali.

(Taki Tsan)

Ostatní pokusy o upoutání pozornosti, které se loni v Řecku vyrojili přeskočíme, zbývá nám už jen zmínit to největší jméno, které loni obohatilo Řecko o dva prodkukty. Velký návrat a očekávané album přineslo i očekávanou kvalitu. Ano, řeč není o nikom jiném než o člověku, kterého známe pod pseudonymem Taki Tsan (Τάκι Τσαν). Narodil se v San Diegu v USA. Jeho rodiče byli řeckými imigranty, který odešli do Ameriky za vidinou lepšího života. Taki Tsan žil v USA po nějakou dobu, než se vydal žít do země, z které jeho rodiče odešli. V roce 1997 zformoval skupinu pod názvem Zontanoi Nekroi (Ζωντανοί Νεκροί), v které působil spíše jako producent a v roce 2003 stál u zrodu skupiny Tigre Sporakia (Τιγρέ Σποράκια). Své první sólo "Rima gia Chrima" pod jménem Thavma Paidi (Θαύμα Παιδί) vydal už v roce 1999. V roce 2005 a 2006, stihl nahrát dva mixtapy a druhé sólo album "Sto Mialo tou Panagioti Stravalexi" (Στο Μυαλό Του Παναγιώτη Στραβαλέξη). V dubnu  loňského roku přišlo zklamání a velké rozčarování. Taki Tsan nahrál podrůměrný mixtap "Eιν' o Man", který dal ještě ke všemu jako přílohu do časopisu, který se téměř nedal sehnat. Ani ne kvalita, ale spíše forma vydání vzbudila v lidech nevoli a tento způsov vydaní taky patřičně odsoudili. Taki Tsan to vše odčinil ve čtvrtém kvartálu roku 2009, když nám naservíroval svou třetí sólovou desku "Rima gia Chrima 2" v podobě dvou CD. Album promovala skladba "Akoma Zontanos"", ke které byl později natočen i videoklip. Album je tím nejlepším, kterého se nám v Řecku pro rok 2009 dostalo a řadím ho tak na první příčku. Drtivou většinu si Taki Tsan produkoval sám. Na CD se věnuje velkému spektru problémů, od ulice po politiku. Pokud byste si chtěli pořídit originál nejlepšího loňského řeckého počinu, připravte si cca 20Euro a naplánujte výlet do Atén. Po internetu totiž většinu výše uvedených alb koupíte těžko. Tak a tím jsme uzavřeli raport Řeckých alb pro rok 2009, které by neměli uniknout Vaší pozornosti.

Taki Tsan - Akoma Zontanos

Stát: Rumunsko (România)
Rozloha na Balkánském poloostrově: 9%
Počet alb za rok 2009: Mnoho :-)

Většině Rumunů se nelíbí skutečnost, že je Evropa řadí do Balkánu. Z Balkánského poloostrova Rumunsko zabírá pouhých devět procent a i z výše uvedeného důvodu jim tu věnuji tedy pouze pár informací. Více obsáhle se na Rumunskou scénu, která je hodně kvalitní a obsáhlá, podíváme jindy v několika článcích, které se pro Vás připravují.

Rumunsko není jenom Vlado Naražeč a Transilvanie, ale taky země s velmi kvalitním hip hopem. Šok? To že Rumuny nevidíš na žádném československé festivalu absolutně neznamená, že jsou out. Ať se Vám to líbí nebo ne, Rumunská scéna je o hodně kvalitnější než ta československá. Tamní MCs a skupiny jsou na úplně jiném levelu co se týče produkce, rapu i textové formy. Zmíníme tady letem světem jen pár informací, které neměli v roce 2009 uniknout Vaší pozornosti.

(B.U.G. Mafia)

To, na co čekala většina Rumunů, bylo nové album od klanu říkající si B.U.G. Mafia. Toto velmi kontroverzní uskupení je na scéně od roku 1993 a patří k jedním z prvních v Rumunsku vůbec. Od roku 2003 po skandálu s konkurenční skupinou La Familia, ale nepřišla bukurešťská skvadra s žádným novým plnohodnotným CD. V roce 2005 vydali pouze singl ("Strazile") a o rok později se nám od nich dostalo jen výběrovky "Viaţa noastră Vol.1", kde naleznete zremixované věci starších pecek. Před rokem místo toho aby nám B.U.G. Mafia přinesla své deváté společné album, přichystala si pro nás opět best of, tentokrát druhý svazek zremizovaných starých šlágrů "Viaţa noastră Vol.2" (Náš život). Loni se na pultech objevila ještě limitovaná edice "Viata noastra vol. 1&2: Deluxe edition", což jen mě a další lidi usvědčilo v tom, že je La Familia v roce 2003, pří ztrátě práva používat svůj název označila právem za "Foame De Bani" (Hladoví po penězích). Loňský zremixovaný výběr nemá tak jako ten předchozí nic společného s jejich původním gangsta stylem, pro který si získali velkou oblibu. Mě osobně poslední „best of“ vůbec neoslovil, ale jak se říká, 100 lidí, 100 chutí, třeba se mezi Vámi najde někdo kdo si na tomto CD „ujíždí“. B.U.G. Mafia tak nadále plní svojí kasu vydáváním zremixovaných starých dobrých šlágrů a masivním koncertováním. Nové album? V nedohlednu.

Větší radost mi loni udělal největší rival B.U.G. Mafia, kterým je již výše zmíněná La Familia (Tudor Sişu a Puya). La Familia vydala svůj debut  "Băieţi de cartier" na kazetě v roce 1997. Do podvědomí se ale dostala až o rok později pokusem číslo dvě "Nicăieri nu-i ca acasă", který již vyšel na CD. Tahle deska se stala v Rumunsku jednou z nejprodávanějších a La Familia se díky ní stala uznávanou skupinou. Rok na to se na trhu objevilo třetí společné CD "Bine ai venit in Paradis" následované o rok později prvním sólo ablem "Strada mea" (Moje ulice), o které se postaral Sişu. Rok na to se nám dostala do ruky společná čtvrtá deska "Familiarizeaza-te". V roce 2002 nahrál Puya svůj sólo debut "Pana la capat in felul meu", nicméně album oficiálně nevyšlo a jednalo se tak o unreleased CD. Do této doby se skupině vydařilo vše, na co šáhla. Jenomže po úspěších přišla velká krize. Na začátku roku 2003 stihla La Familia ještě dokončit další album "Punct si de la Capat" a pak přišla pohroma. Sişu byl odsouzen k odnětí svobody na tři roky za prodej drog (neodkroutil si celou dobu) a aby toho nebylo málo, La Familia ten samí rok přišla o své jméno díky konkurenční skupině B.U.G. Mafia, jejíž producent si zaregistroval název La Familia jako značku, čímž vyřadil bukurešťské duo ze hry. B.U.G. Mafia měla ještě tu drzost po výše uvedené registraci oslovit La Familii s nabídkou na odkoupení práv jména a využívání názvu za 15.000 Euro. Sişu a Puya nahráli diss track s názvem "Foame De Bani" mířeným na adresu B.U.G. Mafia, která oficiálně nikdy neodpověděla.Následná dvě alba "Foame de Bani" (2004) a "O Mare Familie" (2006) byla vydána pod jednoduchým názvem Sişu a Puya. Desky pod názvem La Familia jsme se dočkali až v roce 2007, kdy La Familia vyhrála soudní spor nad B.U.G. Mafia, čímž se jim vrátil jejich původní název. Jako triumf vítězství bylo vydáno best of za dosavadní jejich tvorbu "De 10 ani tot in Familie".

Vacanta in Mexic                          Romanisme PT.1                             Romanisme PT.2

Bukurešťské duo sice loni nepřišlo se svým novým společným albem a prvním plnohodnotným po zpětném získání jejich jména, zato nás ale Sişu a Puya obdařili svými sólo deskami. Puya vydal v roce 2009 dvě alba ("Romanisme partea I" a "Romanisme partea II") a na druhé straně se Sişu blýskl svým druhým sólem "Vacanta in Mexic" (Dovolená v Mexiku). Každá deska se nese ve zcela jiném žánru. Mezitím co je Puyovo album plné dancehallu, RnB a párty treků, je na druhé straně Vacanta in Mexic albem, které spíše ctí starou školu.

(Zale)

Další velký návrat byl očekávaný od skupiny Zale (Raku, Yolo, a Christu). Tohle bukurešťské trio má na kontě dvě úspěšné alba, "Chei Verbale" (2005) a "Respect" (2007). V roce 2009 přišli Zale se zcela novou věcí "La Vita e Bella", která alespoň signalizuje práce na třetím společném CD. K poslední věci byl natočen i videoklip a je zde vidět, jak se Zale postupem času posouvají ve své tvorbě. Zatímco první dvě desky ctili starou dobrou školu, plánované třetí album bude pravým opakem.

Zale - La Vita e Bella

Toť vše k Rumunsku, jehož scéna je velmi obsáhlá a komplikovaná. Podrobně se k ní vrátíme již v několika avizovaných článcích.

Tímto jsme proletěli tak trochu z rychlíku pohled na Balkán v roce 2009. Jasné, pro někoho už je to historie a téma není aktuální, ale přeci jen, opakování je matka moudrosti. S reportem za rok 2010 se potkáme tentokrát ne s půlročním spožděním, ale ihned na konci letošního roku...