Dobri ljudi dobrodošli u Đavolja Varoš, u prokletu avliju, medju prokleti narod i od svega srca zelimo vam ugodan boravak, ovde svi odavno cekaju drugi Isusov dolazak...

Nenašel jsem příhodnější slova, než použití začátku "Strukovo" skladby "Dobrodošli u Beograd", kterými začít přehled těch nejpodstatnějších alb, které vyšly v roce 2010 v Srbsku, tedy státě, kde hravě můžeš přijtí o všechno co máš, během jedinýho dne. Tak jako každý rok se tu dějí věci nad kterými občas zůstává jen rozum stát, připočti chudobu, beznaděj, korupci v nejvyšších kruzích, nikým nestíhanou bezdůvodnou policejní brutalitu, kterou sem si i letos zažil několikrát na vlastní kůži, přidej propagandu, k tomu dohoď "bezúhoného" mistra Hashima Tachiho, zmiň Kosovo a je oheň na střeše. Stručně řečeno: 

Welcome to Srbija gde murija ubija / gde nema pravde ni za lek i samo Bog je sudija/ i sve ima svoju cenu, al 'nema ništa u poštenju / umesto da se igraju - klinci se iglaju u venu / gde uzori su lopovi, dileri, pevačice / kinke ne porastu, a već su postale jebačice / dok mlečni još se klimaju na mobilni se snimaju / ortacima iz škole u VC-u kako šipuju / posle se pitate zašto nemamo decu / a ja pitam Boga da l 'pamti našu adresu / Ceo život na čekiću, slušam istu pesmu / 33 godine kad se okrenem - gde su?... 

Toto řekla ekipa "Beogradski Sindikat" na svém novém albu "Diskretni heroji", s kterým se společně vrátila po dlouhých pěti letech aby tak jako v minulosti vše obrátila vzhůru nohama. Během těch pěti let se nám od nich dostalo ještě v roce 2006 protipolitického singlu "Oni su", spolupráce s Bělehradskou národní filharmonií, která se objevuje i na novém tovaru a krom toho se ekipa za tu dobu angažovala v několika dobročinných akcí. Ohledně nového alba nebylo vůbec jasné, kdy že se objeví. Vesměs se počítalo s rokem 2011, ale diskrétní hrdinové šokovali v červenci náhlým vydáním a rovněž jeho formou. Po předchozích dvou CDs, které se staly jedny z neprodávanějších, vyšlo album volně ke stažení s proslovem, proč se k tomu tato několika člená ekipa rozhodla. "Beogradski Sindikat" přinesl jedno z nejočekávanějších alb, které se stalo pro loňský kalendářní rok i tím nejlepším. Deska se nese opět na specifickém zvuku tak jako ho známe od alba "Svi zajedno". "Prota" do své produkce přidává prvky tradičního místního folklóru, přičemž některé skladby doplňuje o živé hudební nástroje. Jede si svou vlastní osu a nepodřizuje se současným trendům, čímž se jeho produkce stává na Balkáně unikátní. K tomu všemu se ještě na novém tovaru objevuje spolupráce s již zmíněnou Bělehradskou národní filharmonií, se kterou odehrála ekipa i řadu podařených koncertů. Největším šlágrem se u této spolupráce stala hitovka "Balada disidenta". Produkce je jedna věc, ale hodně záleží i na finálním mixu, na kterém si dává ekipa hodně záležet a i tady to zvládl "Prota" bez chyb. Co je ale nejhlavnějším měřítkem u této ekipy, je vždy poslání. "BS" si opět vybírá sofistikovaná témata a nejen že upozorňuje a tvrdě kritizuje místní bordel, špínu a korupci ve všech složkách, ale taky opět dokáže své příznivce povzbudit a motivovat. Krom textové stránky, nepřeberného množství metafor a bezchybných textů, ale početnou skupinu zdobí i jiné prvky mezi něž bezesporu patří podání daných témat - refrény chorálově vyzpívané a své vzkazy temperamentně podané vždy podle atmosféry skladby. Bohužel celkovou tvorbu "BS" některý jejich příznivci mimo Srbsko, který textům vůbec nerozumí, špatně chápou a vidí v ní zcela něco jiného než čím doopravdy je. Na tohle album si musí udělat každý svůj vlastní názor. Pokud si jej udělat chcete a utekla Vám zpráva, ve které jste si ho mohli na našem portálu stáhnout, máte možnost tu:

Beogradski Sindikat - Diskretni Heroji (127.76 MB, stiahnutí: 2795)

Z početné ekipy si zároveň v loňském roce odbyl své čtvrté sólové album "Škabo". Vedle domácích se mezi hosty jakými jsou "Borko" z "THC" (další lyričtí páni), "Delfagor" (Kosovska Mitrovica) a "Bvana" (BG), objevil i "Čistychov", který přijal pozvání aby se spolu se "Škabem" podíval na zub politické a mediální propagandě. Oproti předešlým třem sólovým produktům je tato deska po produkční a lyrické stránce tou nejvíce depresivní. Řeší se zde morální hodnoty, vymírání tradic, sociální věci, naděje, chudoba, politika a otázky na to, co by se stalo a jak by to dnes vypadalo "kdyby".... Vše je pojaté ve velmi osobní rovině až z toho někdy běhá mráz po zádech. Jednoduše řečeno "Škabo" krom politického a policejního hnoje mluví o tom, jak se lidi odcizují, morální hodnoty se vytrácí, jak propadáme zlozvykům a moci sociálních sítí, že můžeme bojovat proti systému, který z nás dělá otroky svých zájmů, ale nic moc s tím nenaděláme a proto je tady "Muzika za demonstracije". O produkci se krom "Škaba" postaraly známé tváře jako "Timbe" z "Bad Copy", "S-Kicka", který letos vyprodukoval celé druhé sólové album pro "Hartmanna", "Skubi", který zase stojí za hudební stránkou alba "Šta ima?!" a vlastním "AE" a po jedné produkci přidali i "Peaz Beats" a "Nameless". U hudební stránky je potřeba vytknout cuty, který mi doslova lezou na nervy a místo toho aby zpříjemnily atmosféru skladeb, tak jak bylo původně zamýšleno, někde spíše trhají uši. Stejně jako "BS" tak i "Bośko Cirković" věnoval lidem album volně ke stažení. Oproti "BS" ale vyšel tovar i na CD, tak jako dvě předchozí pod hlavičkou "Magmedie". Cover si "Škabo" opět dělal sám a opět ho udělal perfektně. Booklet je sice jenom dvoustránkový, ale s originálním námětem. V jednoduchosti je krása, která tady platí dvojnásob a ve finále mě mrzí, že CD nevyšlo v kartonovém přebalu, ale ve slim plastové krabičce. Se stejným motivem coveru vyšla i limitovaná edice triček, tak jako tomu bylo u předchozí desky "10 dina glasa na matrici". Jak už jsem napsal, "Muzika za demonstracije" je hodně melancholická, depresivní a plná tvrdé reality. Neuslyšíte tady žádné témata na adresu haters ani samochvály, to jsou náměty, kterými se "Škabo" nikdy nezabýval. Dle jeho postoje je to pro něj plýtvání slov, protože je potřeba poukazovat na důležitější fakta jako korupce, vychcaný politiky, kriminálníky a další věci. Album ste už mohli na hip-hop.sk stáhnout. Pokud to někomu uteklo, má možnost reparátu:

Škabo - Muzika za demonstracije / 2010 (93.1 MB, stiahnutí: 841)

"Škabo" na venek ke konci roku ještě vypustil nový trek "Vuk vuku nikad covek" a nahrál promující skladbu "Mare batice" pro připravovanou zábavní TV show, která se bude vztahovat na Turky, kteří nikdy neopustili Srbsko.

Na svědomí má ale ještě "Škabo" vedle "BS" a svých sólovek projekt pojmenovaný "F4" (Fantasticna Cetvorka). Jím založenou skupinu krom něj tvoří jeho bratr "Žobla", "Marlon Brutal" (Brigada) a "DJ Iron". Debutové album "F4" mělo vyjít podle původních plánu v r. 2010, nakonec ale bylo odloženo až na současný rok. Jako první singl se v loni do oběhu z připravovaného alba dostala famózní věc s názvem "Rep i Grad", která se pro mě stala jednou z nejlepších skladeb za 2010 a opět ou ou ty brilantní chorály. "Marlon Brutal" další člověk z řad brilantních textařů tady v pár slovech vystihl předsudky lidí vůči Srbům, někdy pramenící až z debility. Hudební produkce této skladby a dalšího vypuštěného singlu "Bejbe, bejbe" naznačuje, že by se debut "F4" mohl nést na hudební vlně alba "10 dina glasa na matrici", což by bylo jedině dobře.

"Ako pišeš cirilicom znači da si fašista. Nisam ni fašista ni nacista samo Srbin brate, rodoljub nacionalista, ali nisam patriota što razbija izloge nego čuvam svoje pismo brate, ljubim svoje ikone..."

U "BS" ještě zůstaneme, protože vedlejší projekty má na svědomí i další člen "Shef Sale". A u něj už mi to přijde jako kletba, protože čeho se "Shef" dotkne, jako by bylo předem odsouzeno k zatracení. Jeho druhé sólo "Ritam mog grada" je nahrané od roku 2009. V tu dobu už taky koloval promomix, ale finální CD ne a ne přijít. Stejné peripetie jako u prvního alba "Prvi udar", o kterých jsem už psal v jiném článku, potkaly i toto dílo. Vydání tovaru, je v rukách třetí strany a trochu mi něco říká, že se ho už možná ani nedočkáme. Vedle toho začal "Shef Sale" pracovat v polovině loňského roku na mixtapu "Ocu ovakav bit mikstejp" se zajímavým konceptem. Každá skladba bude obsahovat šestnáct barů, což není nic netradičního, ale těch šestnáct barů uslyšíme v každé skladbě dvakrát. Na začátku bez hudebního podkladu a podruhé už do hudby. Ven se dostaly dvě věci, "Realnost" a "Tvrd lik". Mixtape měl být hotov do konce roku, ale kde nic tu nic. No a stejný scénář se týká i toho třetího a zároveň největšího "Saleho" projektu, čímž je debutové album jeho nového klanu říkající si "Brigada". Tuhle skupinu, která se skládá ze čtyř členů grupy "Sick Touch" a dále jednotlivců Marlon Brutal, "Shmek Daddy" a "Zozi Zo" zformoval "Shef Sale" v roce 2009. Album, které od května promuje videoklip ke skladbě "Deo sam klana" mělo vyjít na přelomu srpna a září a jak že to s vydáním debutu dopadlo, nemusím snad ani říkat. Po dotazu na pár členů Brigady, jak to s debutem vypadá, jen kroutili bezmocně hlavou, že už ani sami neví, na čem že to stojí. Co se týče týhle desky, je to pro mě asi největší zklamání, protože byla mnou jednou z nejočekávanějších. "Brigada" reprezetnuje ten pravý gradský pouliční styl, který vyloženě sedne do bloků NBG a kterým se diametrálně odlišuje od ostatních Balkánských ekip nebo jednotlivců. Je jim jedno, že jejich jména nikdy nepřekročila hranice post-yu, neženou se totiž za žádnou slávou, stojí nohama pevně na zemi a je jim jasné, že v blokách zůstanou na pořád. Na základě těchle faktů, je jasný, že nemůžou rapovat o ničem jiným, než o čam rapujou, nikoho nekopírujou a jedou si svůj vlastní gradský styl.

Pod skupinou "Brigady" je ekipa "Sick Touch" (Cobran, Mlata, Zuti, Tatisha, Kum Majk, Sale RDZ a Dacha Optimus). Takže to samé co platí o Brigadě platí i zde. Rázná skvadra z NBG plánovala na rok 2010 sólová alba svých členů. Ve skutečnosti zůstalo ale jen u plánů. Někteří sice vypustili ven své promo klipy jako např. "Zuti", ale na sólo album došlo jen jedno. Tím pilným kterým to nakonec zvládnul je "Mlata" alias "Niske", pro mě vedle "Cobrana" druhá nejvýraznější osoba této ekipy. Jeho sólo debut "Mlata je trso" (Mlata je blázen) vyšlo v polovině května, přičemž promující koncert, který se opravdu povedl, si "Mlata" za podpory členů Brigady odbyl začátkem července v klubu "Blue Moon". Deska vyšla pod hlavičkou "LTDFM Music". Nejedná se o profesionální lis ani potisk CD. Kdo z Vás pamatuje starý časy slovenských releasů, dokáže si přesně vybavit o čem mluvím. Dvoustránkový booklet ukrývá uvnitř fotku některých členů ekipy s vypsaným tracklistem. Album je tématicky zaměřené na vše možné, reprezent, hulení, na falešný lidi, život v blocích NBG a prostě všemu co k tomuto životu patří. O produkci se postarala celá škála lidí, takže se na ně podíváme. Je to "Fleš", "Filip Drama Delight", "Zhozi Zho", "Shmac Daddy", "Krle" ze Smoke-N-Soul, "Sale" a v neposlední řadě "Stiven Drama", který stojí i za finálním mixem a masteringem všech skladeb. Produkce je v případě těchto lidí hodně specifická. Je psycho, temná, dope, sem tam nějaký ten G styl, tedy přesně dle vkusu "Mlaty" a ostatních členů ekipy. Z hostů se na albu objevují jak jinak než lidi ze "Sick Touch" a "Shef Sale". "Mlata" nahrál velmi dobré album a ikdyž někomu můžou přijtí některá témata dosti otřepaná, "Niske" je podává svojí specifickou flow z pohledu člověka, který žije to co rapuje. Debut "Mlata je trso" si na nic nehraje, není z něj slyšet žádná faleš ani arogance, tak jak tomu bývá v poslední době u jiných interpetů stejné věkové kategore v jiných státech. Tovar je jak na míru dělaný pro ty, co žijí své životy mezi paneláky. Ostatní tahle placka neosloví. "Mlata" se jinak po tomto debutu konečně vrhl společně s "Cobranem" do nahrávání společného alba, které by se mělo objevit letos na přelomu dubna a května.

Tímto uzavřeme projekty, v kterých mají prsty členové "BS" a podíváme se na label "Bassivity", pod kterým vyšlo další velmi očekávané album. Řeč je o desce "Živa istina", s kterou se po dlouhých osmi letech společně vrátila ekipa "VIP". Jejich první album "Ekipa stigla", vyšlo pod tím samým vydavatelstvím v roce 2002 a stalo se jedním z nejprodávanějších tuzemských alb, dnes je již beznadějně vyprodané. Ne že by se členové "VIP" neangažovali za těch osm let v jiných projektech, můžeme zmínit např. "Rane mixtape vol. 1", "Reksonovo" sólo "U gostima mikstejp" z 2009 a nesčetnou řadu hostovaček a samostatných treků, z kterých bych vyzdvyhl hlavně skladbu "Sekund, minut, sat", která pojednává o srbských věznicích a je pro mě jedna z nejlepších domácích věci, která kdy byla nahrána, ale na společné nové album jsem si museli počkat celých osem let. "VIP" tvoří "Demian" alias "Reksona", "Ikac" (oba za mikrofonem) a "Oneya" a "Coby" (oba producenti). Když už jsme zmínil label "Bassivty", je to právě "Oneya", který toto první čistě rapové vydavatelství na balkáně založil. Krom dvorní produkce pro ekipu "V.I.P." má na kontě i řadu vedlejších projektů, navíc v místě svého současného pobytu (NYC) postavil zbrusu nové studio, v němž byla i tato deska mástrována. "Živa istina" je další velmi silné album se spíchnutými skladbami přímo na tělo. Tou nejemocionálnější je beze sporu pesma "Ljubav preko žice" pojednávající o devadesátých letech, co bylo před a co přišlo po, tedy ano o válce. Nostalgie věnovaná starým dobrým časům, který se jednoho krásnýho dne posraly. "Demian" s "Ikacem" do "Cobyho" beatu tady s noblesou posílají do prdele Slobodana Milosevice a další jiné postavy či instituce, bez kterých by bylo srbsku líp. Dá se říct, že během 4 minut tu  popsali historii země za posledních dvacet let. Ekipa se mimo jiné zaměřuje opět na policii, sociální věci, chamtivost, noční život, sem tam přidají něco nostalgického, něco o životě mezi bloky a nějakou tu poctu pro své bydliště. Z hostů se na desce objevují pouhá tři jména: "THC" a "Roleks" a to ve skladbě věnované policiji trefně nazvané "Krimosi sa značkama". Tím třetím hostem je pak "Aleksandra Kovač (Ulica nas zove nazad). Album promovala skladba "Uz 'i lovu", která se na album dostala v trochu nešťastné podobě, je totiž zapojená do intra. To samé se týká i outra, které je do jedné věci spojené se skladbou "Ruke gore za kraj". "Živa istina" nezklamala. Krom parádních věcí nám servíruje i parádní booklet. Na coveru ste si určitě povšimli trefně uvedeného VIIP, tedy II, jako druhá deska. Booklet je rozkládací do formátu A5, celoplošně oboustraně popsaný strojovým písmem, do kterého je umístěna z jedné strany podobizna "Ikace" a "Demiana", z druhé strany pak tracklist s různými vzkazy a ostatními informacemi. "VIP" si od svého debutu stále udržují formu a pořád se někde objevují. Jen je škoda, že na společné album se muselo čekat těch dlouhých osm let.

Na ulici je show brate trenerke pistolji / prosetas se sam al' ako se ne bojis
Postao si vojnik sto bori se za zivot / sada je za sve kasno, ako ti je krivo
Sve bi bilo lepo da nije bilo Slobe / i Marka sa ferarijem, bilo bi nam bolje...

Velký kamarád "V.I.P." je "Struka", který rovněž spadá pod vydavatelství "Bassivity" (nic méně nové album vyšlo pod "Grupna Terrapija"), byl v loňském roce jedním z nejaktivnějších MCs. Dvě alba a k tomu jeden mixtape. Začneme tím třetím sólovým "Svi psi idu u raj", to je totiž tím nejlepším "Strukovým" dílem, kterého se nám od něj kdy dostalo. Toto tvrzení nezastávám jen já, ale celá škála domácích interpretů, pričemž i náš boss Lumír tuto desku vyhodnotil jako nejlepší zahraniční za 2010 a album na tuhle pozici rozhodně má. "Struka" svojí poslední deskou chtěl přivést hip hop zpět na místo, kde kdysi byl a kam patří, a to se mu dokonale podařilo. Tématicky se zde věnuje snad všemu. Nechybí konfrontace jeho osoby se všemi wannabe ("Dijamantski status", což je vůbec nejlepší pilotní trek všech loňských alb). Kriminalitě BG je zde věnován "Veliki zli Grad". Z jedné strany pocta pro BG a z druhé strany negativní věci které ke gradu ale pevně patří najdeme zase v "Dobrodošli u Beograd", což je zároveň promující singl alba a zároveň jeden z nejlepších singlů za loňský rok vůbec. Nechybí zde ani příběhy k relaxaci "Plitka noć, šupli dan", věc krásně položená do beatu s nádechem starých časů. Brilantně tu "Siggy" přirovnává věci, které by bez sebe nemohli existovat ("Smej se sada"), mluví zde o věcech o kterých normálně nemluví, jako o své zesnulé matce, které věnuje celou svou sloku ve skladbě "Ovde porad mene" s hostujícím "Ikacem" už z rozebraných "VIP". Tato skladba je taky nejosobnější věcí alba. No a v neposlední řadě v posledním treku CD se mluví také o skutečnosti, že "Svi psi idu u raj", což je metafora na to, že se "Siggy" rozhodl svojí sólo dráhu prozatím pověsit na hřebík. Z hostů se na desce objevují jak jinak než "Dada", "LUD", zmíněný "Ikac", "Ayllah", "Bvana", "Timbe" z "Bad Copy", "Doki Dok" a "Barakinjo"."Svi psi idu u raj" zní oproti všem předešlým "Strukovo" releasům zcela odlišně, za což může "Misty", "Priky" nebo "Mrzovoljno Oko", jejichž beaty dodaly "Siggymu" tématům tu správnou atmosféru. K desce byly prozatím natočeny dva videoklipy ("Hvala na svemu" a "Kao san"). "Struka" vybral dvě skladby, které nejsou dělány pro masy a jsou dost tvrdé na to, aby s nimi mohl konfrontovat současnou situaci v rapu, hlavně u mladších interpretů, kteří dělají komerční věci za účelem výdělku, čímž jejich tvorba ztrácí smysl a už na začátku se stáčí ve špatnou cestu. Když pomineme hudbu a podíváme se na ostatní aspekty, které jsou součástí nosiče, je potřeba zmínit cover, který krásně koresponduje s názvem alba, "Struka" stojící před kostelem sv. Marka, přičemž všichni psi jdou do nebe. Podle mě, se ale ta fotka dala udělat ještě trochu víc reprezentativněji aby pořád působila nekomerčně jak bylo zamýšleno. Booklet je pak dvoustránkový s ještě jednou fotkou a vypsaným tracklistem.

Divna zemlja, divan narod, prirodna bogatstva /
ratovi su davno prošli spremni smo za nova bratstva...
...Ovde zivi tama i svetlo i glamur i geto i grobari i delije i ovaj hladan beton to je B-BG, B-BG yo /
ovde zive andjeli demoni i svetski sampioni i olos i elita pioni i masoni to je B-BG - B-GB yo...

Prvním loňským albem "Struky" byla společná deska s "LUDem" pojmenovaná "Monopol". Podle názvu je dělaný i cover a booklet tady má víc stránek (čtyři) než v případě "Svi psi idu u raj".  Celá bookletová čtyřstránková knížka v tématu "Monopol", je vcelku vtipně provedená, takže i trochu naznačuje, že se deska neponese na žádných závažných tématech. "Struku" už znáte a "LUDa" sem už taky několikrát v jíných článcích zmínil. "LUD" je jak MC tak producent a na téhle desce se zhostil dvojrole, tedy objevuje se jak za mikrofonem, tak stojí i za produkcí všech skladeb. "Monopol" je tématicky o něco slabší než "Siggyho" třetí sólvové album, defakto se nerozebírá nic podstatného. Spíše se oba dva věnují slabším raperům, kteří se povyšují nad ostatní, přičemž na to nemají, opět konfrontují rapovou komerci, ale pojímají to více méně v zábavné formě, takže se nejedná o žádné otřepané klišé ale o velmi dobré rozptýlení k zasmání. Někdy si dělají i srandu sami ze sebe, jindy se věnují nočním výletům, jindy zase střelí něco pro svůj grad nebo ženy. Promující klip byl natočen ke skladbě "Bez granice", tím zajímavějším a oblíbenějším se ale stalo video k treku "Rap superstar", který je v podobě postaviček ze South parku. Spot udělal "Aleksandar Djurovic", přičemž ani "LUD" ani "Struka" nevěděli, že něco takového vyrábí a o to větší to pak bylo překvapení. Z původně plánovaného klipu pro radost, se stal druhý oficiální promující klip k danému albu. Z hostů se na desce objevuje pouze "Bone MVP". Po produkční linii, je i v tomto případě album diametrálně odlišné od "Svi psi idu u raj" a více se podobá přechozím "Strukovo" projektům a opět dobře koresponduje s danou tématikou. Co mi někdy u této desky vadí, je "Strukova" přeměňování hlasu, kterým se více vžívá do dané role. Někdy to člověku leze pořádně na nervy a jindy si to zase rád poslechne. Jednoduše je to album, na jehož některé treky musíte mít tu správnou náladu.

Vedle "Svi psi idu u raj" a společného alba s "LUDem" "Monopol", měl "Struka na svědomí ještě mixtape nazvaný "Liberace", který vyšel mezi oběmi alby a byl čistým předkrmem před hlavní porcí psů jdoucích do nebe. Beaty na tenhle materiál dodaly "Mrzovoljno Oko", "Misty", "Coby", "OBC" a "Dragan Stupar" a "LUD", tedy z poloviny stejná elita, která obstarala hudbu pro poslední "Siggyho" sólo. Z hostů se na mixtapu objevují např. "Dada", "Flip Flop", "V.I.P.", "LUD", "Bone MVP", "Timbe" nebo "Juice". Poslední dva zmíněný společně úučinkují ve skladbě "Sudar titana", což je jedna z nejstarších "Strukových" věcí z roku 2001, kterou "Siggy" držel v šuplíku celých 9 let, než ji uveřejnil právě na tomto mixtapu. Tématicky je tahle placka hodně podobná "Svi psi idu u raj". Dozvíte se něco o životě, beznaději, chudobě, bordelu v Srbsku nebo o tom, jaký to je být ve "Strukovo" kůži, jak vidí některé slabší rappery atd. "Siggy" si tady pak i v nějkých skladbách, hlavné v té "Struka je" dělá sám ze sebe prdel. Defakto říká sám o sobě, že je to, co o něm tvrdí jeho haters, ale v zábavné formě. Krom nových věcí nebo zmíněného treku "Sudar titana" se tady objevuje i pár remixů, z nichž ten nejznámější je na skladbu "Clara Schumann" s hostujícími "VIP", kteří mají originál na svém druhém album "Živa istina". Skladba je na "Liberace" do stejného hudebního podkladu jen s pozměněným textem a přidanou "Strukovou" slokou. Mixtape "Liberace" splnil svojí úlohu, lidi dokonale navnadil na poslední "Strukovo" sólo "Svi psi idu u raj". Mixtape je volně ke stažení.

"Marko Šelić" alias "Marčelo" je pro mě jednou z velkých záhad. Rodák z Paraćina měl po svém debutu "De facto" (2003) dobře nastartováno. Dobré bylo i album "Puzzle shock" (2005) po němž ale přišla řada šokoujících činů, prohlášení a jeho hvězda šla v pohledu ostatních domácích rapových artistů rychle dolu. Po jeho boku tak zůstala menšina a spřizněné duše mezi rapovými umělci dnes tak spíše nachází v ostatních státech post-yu. Třetí album "Treća strana medajle" pro mě bylo dosti rozporuplným, pro někoho jedním z nejepších toho roku. Tak či onak, jednalo se o jiný žánr a "Marčelo" si za něj vysloužil nominaci v kategorii nejlepšího umělce vyhlašovaného televizní stanicí MTV Adria (nakonec vyhrál Elvir Laković Laka z Bosny). Celkový dojem v tomto případě u mě zachránila až limitovaná edice s "čistým" bonusovým diskem. Po dokončení své další knížky se "Marčelo" vrhl na své čtvrtém albu, které už ale nemůžeme nazývat sólovým, protože do kolotoče přizval crew "Filteri" ("Nensi", "Ministar Lingvista" a "DJ Raid"). Komplexně se konkrétnější zrpávy o chystaném albu "Deca i sunce" dostaly ven v polovině října, kdy byl s Markem na jednomu festivalu natáčen rozhvor v němž poprvé prozradil první oficiální údaje o chytastané desce s Filterama. Album které promovaly tři singly "Takav da mirno spava", "Sindrom pepeljuge" a "Sunce" se do prodeje dostalo na přelomu listopadu a prosince a oproti tomu předšlému mě mile překvapilo. Ačkoliv se nejedná o žádnou čistě striktní rapovou záležitost a tovar je kombinací všemožných hudebních žánrů, je celková práce o poznání lepší než v případě "Treća strana medajle". I u "Deca i sunce" najdeme ale i slabé články. Tím nejslabším je tady pro mě "Ministar Lingvista", což mě samotného i dost překvapilo. Nejedná se ani tak o textovou podobu jako o podání a v této rovině jednoduše nestíhá a nedovedu si představit kombinaci, kdyby "Marčelo" i na tomto albu pokračoval ve své ultra rychlé flow, kdy na předešlých albech dokázal v jedné skladbě díky své rychlosti sdělit dvakrát tolik co ostatní interpreti. A právě ta změna v jeho podání je jednou z těch silných stránek desky. "Marčelo" totiž svůj přednes zpomalil a vyladil k dokonalosti. Další kladnou stránkou alba je "Nensi", která svým zpěvem dovává trekům krásnou atmosféru jako třeba ve skladbě "Ispod". No a nesmíme zapomenout ani na skreče, za kterými stojí "DJ Raid" a které jsou další ozdobou celého díla. "DJ Raid" zároveň produkoval i většinu treků (8). Vedle něj se o hudební stránku postaral ještě "Priki" a "Soul Food"  . I u textové stránky se zde dá mluvit jen v superlativech a to samé platí i o coveru. "Marčelovo" booklety a celkové provedení patří od prvního alba k těm nejhezčím na celém balkáně a není tak divu, že cover desky "Deca i sunce" je pro mě i tím nejlepším z loňského roku. Na letošní rok je na první kvartál plánovaná limotovaná edice, která bude obsahovat navíc DVD z Marčelova již uskutečněnoho narozeninového koncertu, po kterém přišel i první klip k tomuto albu ke skladbě "Teška artiljerija". Co říct na závěr? Je to hodně melancholická deska, u který si uvědomíte jedno... Kdysi sme byli děti...

Tako je lepa, divno se smeje / on pada na kolena, suze mu lete.
Oprosti mi, dete al' bili smo deca! / Zbunjeni, sami, u strahu od sveta
mi nismo mogli... mi nismo smeli...

Tímto zakončíme první část přehledu alb, které vyšly v Srbsku v roce 2010. Druhá část, která bude pojednávat z větší míry o Srbských releasech vydaných pod labelem "Take it or leave it" bude dostupná co nejdříve. V té třetí se pak podíváme na Chorvatsko s Bosnou a ve čtvrté na Řecko.